Vyšší odborná škola informačních služeb

Pacovská 340, 140 00 Praha 4




Geneticky upravené potraviny.





MDT: 631.528.6 Vznik mutací. Genetická modifikace

Klíčová slova: gmo * geny * genetické inženýrství * genetika * biotechnologie * DNA * sója * alergicita * antibiotika

Vypracovala: Pavla Šlechtová

Datum: 15. ledna 2002


__________ ANALYTICKÝ LIST __________



Kritéria výběru záznamů:

Výčet použitých informačních zdrojů:

Rešeršní strategie:

     Nejprve jsem si ujasnila téma rešerše. Poté jsem vyhledala veškeré podklady, které jsem již měla pro svou přednášku v předmětu sociální komunikace. Dále jsem využila počítačové připojení na internet ve Studentském informačním centru při VOŠIS, vybrala termíny, které jsem pak použila k vyhledávání, a využila logických operátorů. Podle informací na adrese http://web.sks.cz/users/ku/UIS/reserse.htm jsem sestavila analytický list, referát, seznam zdrojů a provedla závěrečnou úpravu celkového dokumentu.


__________ REFERÁT __________



     Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit sám sebe, začal proto měnit své okolí. Poté, co se vědcům podařilo odhalit geny - základní stavební jednotky života, naskytly se nové, dříve nepředstavitelné možnosti. Zlom nastal v roce 1973, kdy byl proveden první pokus přenést žabí DNA do určité bakterie. Od tohoto okamžiku se provádí nové a nové experimenty zejména v oblasti medicíny a zemědělství.



     Genetické inženýrství umožňuje přenášet geny mezi různými biologickými druhy způsobem, který je přírodě cizí. Vědci pracující v tomto oboru mění samu podstatu života - manipulují s geny bakterií, rostlin a zvířat a vytvářejí nepřirozené nové formy života s kvalitativně novými vlastnostmi. Vnášejí geny z bakterií do rajčat, kukuřice a sóji, geny z ryb do jahod a lidské geny zase do ryb. Takto - obecně řečeno - vznikají geneticky manipulované (modifikované) organismy označované jako GMO.



     Kombinovat geny naprosto nepříbuzných biologických druhů je možné, protože bakteriální, rostlinné, zvířecí i lidské geny jsou vytvořeny ze stejného materiálu - deoxyribonukleové kyseliny (DNA). DNA je uložena v jádru každé buňky a nese dědičnou informaci celého organismu. Představíme-li si DNA jako dlouhou nit s navlečenými korálky, jednotlivé geny odpovídají jednotlivým korálkům. Při genetických manipulacích se pomocí enzymů vystřihnou z DNA pouze některé geny. Ty se kultivují ve zkumavkách, zmnožují a pak vnášejí do DNA jiného organismu. Skutečnost není ovšem tak prostá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Mnoho dědičných informací není ovlivňováno pouze jedním jediným genem, ale spíše spolupůsobením několika genů. O tom, zda buňka přečte dědičnou informaci správně a ve správný čas, rozhoduje mnoho faktorů. Záleží například na tom, kde se geny na DNA vyskytují a jaké mají "sousedy". Genetické manipulace nejsou žádnou přesnou vědou, spíše naopak. Geny se do organismu "nastřelují" naslepo a pak se čeká, jaký bude výsledek. Pravděpodobnost, že se podaří gen umístit přesně tam, kam si vědci přejí, může být i 1:100 000.

     Jsou tedy geneticky manipulované potraviny skutečně tak bezpečné, jak nám tvrdí průmysl? Víme, co se stane, budeme-li konzumovat GM potraviny po delší dobu? Cílem genetického inženýrství je vytvořit nové organismy odolné vůči škůdcům a zajistit tak např. zemědělcům vyšší výnosy či užitkovost. U geneticky manipulovaných potravin se prodlužuje trvanlivost nebo zlepšuje kvalita. Ale uveďme si příklad s byčejnými rajskými jablíčky. Ta jsou pozměněna tak, aby se odstranilo jejich přirozené měknutí. Rajčata pak na první pohled zůstávají na pultech supermarketů "čerstvá" po celé měsíce. Ovšem jejich bohatost na vitamíny výrazně klesá. Jde tedy opravdu o zlepšování kvality? Nebo spíše o maximalizaci zisků společností? V současné době jsou běžně modifikovanými plodinamy sója, pšenice, řepka, kukuřice, rýže, mrkev, hrášek, okurky, jablka, víno...



     USA je největším producentem sóji . Geneticky upravená sója zaujímá 50 % z celkové produkce. Samotná plodina je v celosvětovém měřítku nejstrategičtější plodinou. Je obsažena zhruba v 60 % všech potravinářských výrobků prodávaných v supermarketech. Najdeme ji v chlebu, pečivu, zmrzlinách, rostlinných olejích, sušenkách, instantních polévkách, těstovinách, dětské výživě, margarínech, cukrovinkách, salátových zálivkách, rybích konzervách a jídlech ze sójových bílkovin.

     Jaká rizika přináší geneticky upravené potraviny? Nezvýší se počet alergií? Přenese se rezistence vůči antibiotikům z GM rostlin na patogenní mikroorganismy? Jak se pak budeme bránit proti nemocím, když mikrobi, původci těchto nemocí, se stanou vůči antibiotikům odolní? Když se zasáhne do metabolismu rostlin, nezískají potraviny z nich vyráběné toxické vlastnosti? Toto jsou nejčastější otázky, které v současné době zůstávají nezodpovězené. A přesto se GM potraviny objevují stále více na našem trhu. Kromě zdraví lidí představují geneticky modifikované organismy nebezpečí pro životní prostředí. Může dojít k narušení rovnováhy ekosystémů, zániku druhů, snižování druhové rozmanitost, a také o tzv. "genetické znečištění". Pokud by se promísily geneticky manipulované i nemanipulované rostliny, všechny potraviny by pak byly GM a spotřebitel by si již nemohl vybrat.



     A jak se ke GMO staví zákon? Zákon č. 153/2000 Sb ze dne 21.5.2000 o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů definuje geneticky modifikované potraviny následovně:"Geneticky modifikované organismy (GMO), jsou organismy kromě člověka, jejichž dědičný materiál (DNA) byl změněn genetickou modifikací. Genetická modifikace je cílená změna dědičného materiálu organismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací, a to vnesením cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu nebo vynětí části dědičného materiálu z organismu." Více ze zákona najdete zde.


__________ SEZNAM ZÁZNAMŮ __________



          Knižní dokumenty:


  1. BRUNECKÝ, Zdeněk. Genetická prognosa v lékařství. Praha : Avicenum, 1972. 242 s.

  2. HO, Mae-Wan. Genetické inženýrství - naděje nebo hrozba? Praha : Alternativa, 2000. 300 s.

  3. CHLOUPEK, Oldřich. Genetická diverzita, šlechtění a semenářství. Praha : Academia, 2000. 311 s.

  4. KAŠTÁNEK, František. Bioinženýrství. Praha : Academia, 2001. 334 s.

  5. NEČÁSEK, Jan. Obecná genetika. Praha : Stát. pedagog. nakl., 1984. 565 s.

  6. ŠMARDA, Jan. Člověk v proudu dědičnosti: geny v lidském zdraví a nemoci.Praha : Grada Publishing, 1999. 135 s.


    Dokumenty publikované v tisku:


  7. DALRYMPLE, Renáta. Skrytá hrozba v označených potravinách: legislativa. Ekonom.2000, roč. 44, č. 18, s. 15-16.

  8. KAŠPÁRKOVÁ, Marcela. Zvítězila předběžná opatrnost: geneticky upravené potraviny : moderní společnost. Týden. 2000, roč. 7, č. 7, s. 70.

  9. PETRŽELKA, Alexandr. Hranatá rajčata jsou prý na dosah: vědci jsou schopni čím dál víc měnit vlastnosti organismů. Právo. 2000, roč. 10, č. 60, s. 9.

  10. ŠÁLEK, Marek. Svět podle zákazníka. Týden. 1999, roč. 6, č. 26, s. 40-44.

  11. ŠVEHLA, Marek. Dobré chutnání bez povídání: problém zmutovaných potravin dorazil i na český stůl. Respekt. 2000, roč. 11, č. 18, s. 6.

  12. UHLÍŘ, Martin.V Eropě zuří boj o geny v potravinách: jsou genetické manipulace spásou zemědělství, nebo riskantní hrou s ohněm? Lidové noviny. 2000, roč. 13, č. 72, s. 17.


    Elektronické dokumenty:


  13. DROBNÍK, Jaroslav. Obchodní politika a genetické modifikace. [HTML dokument]. Sdružení Biotrin. < info@biotrin.cz >. [cit. 9.1. 2002]. Dostupný z : http://www.biotrin.cz/czpages/R01.htm
    Anotace: Jak se geneticky upravené potraviny začlenily do celosvětového tržního hospodářství? Jaké to přineslo výhody a nevýhody? Co například taková sója?


  14. KOVÁŘOVÁ, Martina. Co jsou geneticky modifikované organismy. [HTML dokument]. [cit. 6.1. 2002]. Dostupný z :http://www.biomednet.cz/sections.php?op=viewarticle&artid=7
    Anotace: Jak si obecně představit pojem genetické manipulace? Jaký vztah má tato metoda k již používaným způsobům šlechtění?


  15. KOVÁŘOVÁ, Martina. Jak se připravují geneticky modifikované organismy. [HTML dokument]. [cit. 6.1. 2002]. Dostupný z :http://www.biomednet.cz/sections.php?op=viewarticle&artid=8
    Anotace: Jak probíhá samotná genetická modifikace? Jakou roli hraje DNA? Jaké způsoby se používají a co svědčí o jejich úspěšnosti?


  16. KOVÁŘOVÁ, Martina. Proč potřebujeme GMO. [HTML dokument]. [cit. 6.1. 2002]. Dostupný z :http://www.biomednet.cz/sections.php?op=viewarticle&artid=9
    Anotace: Příprava geneticky modifikovaných organismů patří mezi základní metody výzkumu v oblasti biologie a medicíny. Jedná se zejména o studium významných lidských chorob. Používání genetické modifikace se též začlenilo do zemědělství - zejména do úpravy rostlin, které tak získávají např. odolnost vůči škůdcům...


  17. Kolektiv autorů < greenpeace@ecn.cz >. Průvodce spotřebitele: Víte, co jíte ? [HTML dokument]. Aktualizováno : červen 2001. [cit. 4. 1. 2002]. Dostupný z: http://www.gmo.greenpeace.cz/index_gmp.htm
    Anotace: Které potraviny mohou být vůbec geneticky manipulované? Jaká stanoviska zaujímají výrobci, kteří se rozhodli GM potraviny nevyrábět a jak vidí otázku GMO supermarkety? Vyberme si sami ze seznamu potravin, u kterých se zjišťovala možnost genetické úpravy.


  18. Kolektiv autorů < greenpeace@ecn.cz >. Rizika genetických manipulací . [HTML dokument]. Aktualizováno: červen 2001. [cit. 4. 1. 2002]. Dostupný z: http://www.greenpeace.cz/action/geneng/gening.htm
    Anotace: Nikdo dnes nemůže s určitostí říci, jaký důsledek bude mít konzumace geneticky manipulovaných potravin na naše zdraví. Jsou bezpečné?


    Instituce:


  19. BIOTRIN Česká republika. Viničná 5, Praha 2, 128 44. Tel.: 02/2195 3280, kontaktní e-mail: info@biotrin.cz.
    Cílem tohoto sdružení je informovat veřejnost o vědeckém výzkumu a dalších poznatcích z oblasti moderních biotechnologií - zejména v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy. Chce tak zvyšovat vzdělanost a šířit vědecké poznatky v souladu s celosvětovými trendy.

  20. GREENPEACE Česká republika . Českomalínská 27, Praha 6, 160 00. Tel.: 02/ 2431 9667, kontaktní e-mail: greenpeace@ecn.cz .
    Organizace se aktivně zabývá ochranou životního prostředí. Spolupracuje s vědeckými institucemi, od kterých získává užitečné informace. Svými kampaněmi se účastní na ochraně klimatu, velryb, vede různé akce na témata jako např. obnovitelné zdroje, jaderná energie apod. Kromě toho všeho sleduje novinky v oblasti genetické manipulace a informuje veřejnost o rizicích, ale i možnostech tohoto oboru.