Vyšší odborná škola informačních služeb, Pacovská 350, 140 00 Praha 4
Kdo to byli volynští Češi?
A jaké byli jejich osudy v dějinách Evropy?
Rešerše

Klíčová slova:
Volynští Češi
Volyň (resp. Volyn, Volhynia)
Emigrace
Reemigrace
České osídlení
Národnostní poměry
Ukrajina
Protirakouský odboj
Protifašistický odboj
MDT:
438.41
477.82
Zpracovala: Marie StěničkováAnalytický list
Články z periodik: 17
Elektronické dokumenty: 17
Speciální dokumenty: 1 kartografický dokument
Česká národní bibliografie - souborný katalog ná
rodní bibliografie (články, české knihy,
zahraniční bohemika, speciální dokumenty, periodika)
( http://aip.nkp.cz/index.htm )
Knihovna Náprstkova muzea, Betlémské nám.
1, 110 00 Praha 1
Krajská knihovna Vysočiny (Havlíčkův Brod) - katalog Clavius
( http://katalog.okhb.cz/clavius/ )
Městská knihovna v Jablonci nad Nisou - katalog LANius
( www.skks.cz/lanius/ )
Městská knihovna v Přerově - katalog LANius
( http://www.knihovnaprerov.cz/ )
Národní knihovna České republiky (Praha) -
báze periodik ANL, souborný katalog NKC
( www.nkp.cz )
Okresní knihovna K. H. Máchy v Litoměřicích -
katalog LANius
(
http://www.ok-litomerice.cz/default.htm )
Okresní knihovna Olomouc - katalog LANius
( http://www.ok-olomouc.cz/ )
Slovanská knihovna - souborný katalog SLK (
www.nkp.cz/slov_knih/ )
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy - online katalog FFUK
( http://www.ff.cuni.
cz/tinweb/cgi-bin/k6.cgi )
Altavista - katalog zdrojů ( www.altavista.com )
AskJeeves - katalog zdrojů ( www.askjeeves.com )
Dialog - katalog bází ( www.dialogweb.com )
Google - katalog zdrojů ( www.google.com )
Yahoo - katalog zdrojů ( www.yahoo.com )
Centrum - katalog zdrojů českého internetu ( www.centrum.cz )
Seznam - katalog zdrojů českého internetu ( www.seznam.cz )
Referát
Češi z Volyně
Ve sdělovacích prostředcích se v letech 1945 až 1950 často hovořilo a psalo o Češích z Volyně především jako o vojácích naší zahraniční armády v Sovětském Svazu a při návratu jejich rodin z Volyně pak v souvislosti s osidlováním pohraničí. Od roku 1990 byl pojem "volynští Češi" opět poměrně často uváděn v souvislosti s reemigrací našich krajanů z ohroženého území po katastrofě černobylské atomové elektrárny. V letech 1868 až 1874 se přesunulo několik desítek českých rodin do oblasti tehdejší carské gubernie Volyň při východní hranici s rakousko-uherskou monarchií přímo na výzvu ruského cara k osídlení této oblasti, kde se v důsledku zrušení nevolnictví v Rusku v roce 1861 nabízela k velmi levnému prodeji zemědělská půda.. Češi, kteří zde zakládali vlastní vesnice znamenali pro zaostalé Rusko nový doposud neznámý způsob obdělávání půdy a hospodaření vůbec. Nezanedbatelný byl i pozdější politický vliv na dění v této části Ruska ze strany Čechů. V Kyjevě byl například počátkem 20. století vydávám český časopis Čechoslovan a již v 80. letech 19. století existovalo v gubernii mnoho českých škol. Po vypuknutí 1. světové války v srpnu 1914 to byli právě Češi z Volyně, kteří jako první po dohodě s carem začali zakládat československou jednotku, která byla nasazena do bojů proti Rakousku za budoucí svobodu a samostatnost československého národa. Významná byla i činnost mnoha Čechů z Volyně při bojích čsl. legionářů v Rusku. Bohužel bolševická revoluce v říjnu 1917 a pozdější uchopení moci Stalinem představovalo pro již rozdělenou bývalou Volyň mezi Polsko a Ukrajinu první kruté omezení vlivu na další vývoj situace. Západní - polská část Volyně se i nadále dobře hospodářsky rozvíjela, zatímco východní část pod vlivem Stalinovi diktatury přišla o vše a zažila perzekuce, bídu a časté hladomory. Po německé expanzi do Polska v září 1939 a jeho rozdělení, došlo k opětovnému připojení celého území pod SSSR. Vpád německých vojsk a rychlý průnik dále směrem na východ přineslo mnoho obětí z řad místních Čechů, mnohým z nich se však podařilo dostat se k formujícímu 1. čsl. armádnímu sboru do Buzuluku, kde se pak mohli podílet na osvobozování nejen Volyně, ale i Československé republiky. Strach z dalšího vývoje po roce 1945 přimělo "volyňské Čechy" požádat prezidenta Beneše o možnost návratu jejich rodin zpět do historické vlasti. Prezident Beneš a tehdejší vláda uznala mimořádné zásluhy těchto krajanů při osvobozování vlasti a vyvinula diplomatický tlak na Stalina a sovětskou vládu, aby souhlasila s tímto přesídlením. Ke konci roku 1945 dal Stalin skutečně souhlas, ale přesídlení podmínil uzavřením dohody, ve které byla později sjednána možnost vystěhovat se zemědělcům ukrajinské národnosti, kteří hospodařili především v oblastech východního Slovenska. Někteří z nich ve vidině přestěhovat se do komunisty opěvovaného "ráje dělníků a rolníků", skutečně projevili zájem a do SSSR odešli. Počátkem roku 1947 tak mohlo být vypraveno 107 vlakových transportů s reemigranty z Volyně, kterých se tehdy vrátilo do staré vlasti okolo 200 tisíc. Pouze okolo 1 tisíce jich zůstalo. Zde je však po roce 1948 čekalo to, před čím z Volyně utíkali. Ale ani ta největší gottwaldovská perzekuce se nedala přirovnat k té stalinovské. Termín "volyňský Čech" tedy zahrnuje pouze české krajany z bývalé carské gubernie Volyň. Velký počet českých emigrantů byl ale také například v oblasti Kyjeva a Černobylu. Obecně se proto užívá souhrnný název "Ukrajinští Češi".
Dodatky:
O zhodnocení zkušeností tří až pěti generací Čechů, které žily ve slovanském, ale přesto cizím prostředí se snažila putovní výstava "Osudy Čechů z Volyně", kterou uspořádalo Národní muzeum ve spolupráci se Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel.
Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel (prof. Vladimír Dufek). Periodikum týkající se tématu:
Zpravodaj Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel.
Periodicita: 10 krát ročně
Rok vzniku: 199?
Praha : Sdružení Čechů z Volyně a
jejich přátel
MDT 070 ; 323.1
Fakta:
1868 - emigrace Čechů na Ukrajinu
Ve Volyňské gubernii na 634 obcí s obyvateli české
národnosti
1944 a 1947 - reemigrace většiny Čechů z Volyně
1991 - 1993 - reemigrace 1 809 osob z různých oblastí
Ukrajiny (zejména Kyjeva
a Černobylu)
Některá města Volyňské gubernie: Lutsk, Dubno, Rivne, Žitomir.
Encyklopedie:
Volhynia. Columbia Encyclopedia. 6th ed. [cit. 28.1. 2002]. [online]
dostupná z: www.askjeeves.com
Pod encyklopedickým heslem Volhynia lze najít stručnou informaci o oblasti Volyň na Ukrajině z hlediska geografického, historického, kulturního a politického.
Volyň, Volyňsko. Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha : Odeon ; Encyklopedický dům, 1993.
S. 1195.
ISBN 80-207-0438-8
Volyň, Volyňsko. Všeobecná encyklopedie / 8 : t/ž. 1. vyd. Praha : Diderot,
1999. S. 327.
ISBN 80-902723-0-4
Použitá literatura:
Hofman, Jiří. Češi na Volyni. Praha : Sdružení Čechů z Volyně
a jejich přátel, 1995.
ISBN 80-901878-1-1
Hudousek, Petr. <P.HUDOUSEK@seznam.cz> Konference k návratu
Čechů z Volyně.
Horský kurýr - regionální měsíčník pro
Rokytnicko a okolí [online], [cit. 29.1. 2002].
Dostupný z:
http://www.orlickehory.cz/hory.asp?idc=126
Seznam relevantní dokumentů (24)
Knižní dokumenty:
Obsah knihy je zaměřen přímo na osídlení a život ve vesnicích, které byly českými emigranty ve volyňské oblasti založeny. Češi dávali často nově založeným obcím česká jména a snažili se v nich udržovat české vzdělávání, zvyky a kulturu.
Periodické dokumenty:
Elektronické dokumenty:
Autor referuje o proběhnuvší konferenci na téma "volynští Češi", krátce shrnuje obsah referátů jednotlivých řečníků.
Dokument shrnuje informace o Volyňské oblasti, zejména informace o regionální ekonomice, stavu hospodářství, o zemědělském sektoru, o průmyslu a o kultuře. Zabývá se dále vztahem Ukrajiny a Evropskými zeměmi, kde Volyň hraje úlohu jakéhosi spojovacího mostu mezi východem a západem.
Podle článku Jiřího Větrovce, uveřejněného v 5. čísle
Zpravodaje Konfederace
politických vězňů z roku 1997 autor stručně shrnuje osudy volyňských
Čechů
za Stalinovy éry v SSSR.
Kartografické dokumenty: