Vyšší odborná škola informačních služeb, Pacovská 350/4, 140 00 Praha 4 - Budějovická


1. Analytický list
2. Referát
3. Seznam dokumentů




Rešerše:

Turínské plátno



MDT: 27-31.2-313

Klíčová slova:

Turínské plátno
Ježíš Kristus
Relikvie
Ukřižování



Datum: 20. 2. 2002
Zpracovala: Žaneta Vávrová M2



Analytický list


Celkový počet záznamů: 20
Knižní dokumenty.............................................10
Články z tištěných periodik:............................4
Elektronické dokumenty:.................................6

Jazykové vymezení:
Angličtina:.............................................................9
Čeština:................................................................11
Řazení záznamů:
podle druhu dokumentu v rámci jednotlivých druhů abecedně podle příjmení autora

Zdroje:
  • Altavista
  • Amazon
  • Google
  • Národní knihovan České republiky
  • New York State Library
  • The Library of Congress
  • vlastní knihovna


    Referát:

    Turínské plátno

    Turínské plátno je dlouhé plátno, na němž je nevysvětlitelně "otisknuta" celá postava Ježíše Krista zepředu i zezadu. Do tohoto plátna byl zavinut Ježíš Kristus po své smrti svatým Josefem z Arimatie a Nikodémem, kteří Ho po smrti na Kříži sňali a pohřbili. Po zázračném odvalení kamene z Ježíšova hrobu, když přišly svaté ženy Myronosice Pána pomazat vonnými mastmi, a když přišli dva učedníci - Jan a Petr ke hrobu, a nikdo z nich již Pána v hrobu nenašel, shledali, že v hrobě zůstalo jen toto plátno. Co se stalo s plátnem poté, nevíme, ale je velice pravděpodobné, že je první křesťané uchovávali jako velmi vzácnou a uctívanou relikvii.
    Zprávy o něm se vyskytly v některých velmi starých spisech nalezených v minulém století v jednom z klášterů v Dolním Egyptě a ve spisu Historie vyobrazení z Edessy. Ty říkají, že do Edessy byl vyslán svatý apoštol Tadeáš, aby zde založil církevní obec a přinesl s sebou zázračné pohřební plátno s otiskem Kristova těla. Také se setkal s králem Abgarem, který byl v blízkosti tohoto plátna vyléčen ze své nemoci. Za nějakou dobu nastoupil na trůn král, který nebyl nakloněn křesťanství a křesťany pronásledoval. Křesťané proto ukryli plátno tak, že ho zazdili nad jednu z městských bran. Tam zůstalo několik století. Pak bylo přeneseno do Konstantinopole a tam rozvinuto. Do té doby bylo uchováváno složené, a proto panovalo mínění, že na plátně je vyobrazena pouze Ježíšova hlava. Této památce se také někdy říkalo Veraikon - to znamená pravá, věrná ikona. Nepochopením tohoto názvu vznikla na Západě legenda o "roušce sv. Veroniky", na níž je zobrazena Kristova hlava.
    Z Konstantinopole bylo pak roku 1204 Kristovo pohřební plátno odcizeno křižáky při jejich čtvrté křížové výpravě, která původně mířila do Svaté země - Palestiny, ale skončila bohužel v Konstantinopoli, kterou křižáci přepadli a vyplenili. Pak bylo plátno zřejmě v majetku rytířského řádu templářů. Dochovaly se zprávy, že se templáři klaněli jakési "hlavě". Konkrétnější důkazy však nepřinesli, neboť jejich obřady byly tajné a nesměli je vyzradit. Proto byli jejich představitelé popraveni a řád zakázán.
    Další osudy plátna byly pohnuté. Poslední rytíř, francouzský korouhevník Geoffry de Charny, který mohl vydat svědectví o cestě plátna z Byzance na Západ, padl v bitvě s Angličany u Poitiers. Plátno bylo nakonec v 16. století uloženo v Turíně, kde nad ním byla vybudována barokní kaple.

    Obraz Krista je do plátna jakoby jemně vypálen, ale nejen na povrchu - opal zasahuje celý průřez vlákna látky, je rovnoměrný ve všech vrstvách plátna. Doposud nikdo nedokázal vysvětlit, jakou technologií vznikl. Obraz je anatomicky i prostorově naprosto přesný a zobrazení je takového charakteru, že je vyloučeno, aby byl zhotoven uměle. Pravé Turinské plátno se zřetelně odlišuje od svých středověkých napodobenin, které existují. Antropologové a historikové zase dosvědčují, že muž na plátně byl rasově toho typu, který se dnes vyskytuje mezi vznešenými Araby a sefardickými Židy. Také střih vlasů a vousů svědčí pro Židy, kteří nosili dlouhé vlasy a vousy už od dob Mojžíšových. V týlu hlavy je dlouhý pramen vlasů, sahající téměř k lopatkám - tyto copánky byly pro Židy Kristovy doby charakteristické. Stopy po ranách a krvi (analýzou v nich byla identifikována krevní plazma) jsou patrny na hlavě - po trnové koruně, na pravém boku a na zápěstích. Stékání potůčků krve odpovídá poloze rukou a těla při ukřižování.
    Fakt, že se na Východě nacházel pravý obraz Krista, způsobil, že křesťanští umělci v této oblasti již od počátku znali Kristovu podobu a zobrazovali ho tak, jak skutečně vypadal, na rozdíl od Západu, kde ještě v 5. století (ojediněle i později) zobrazovali Krista bez vousů.

    Pochyby o autentičnosti relikvie se rozpoutaly v osmdesátých letech dvacátého století, kdy vědci z Oxfordu, Curychu a Tucsonu udělali tzv. uhlíkovou zkoušku několika vláken. Experti stanovili původ látky mezi roky 1260 - 1390. Jiní odborníci však spolehlivost této metody zpochybnili s tím, že tkanina obsahuje mnoho uhlíkatých látek právě z období raného středověku (saze od svící, olejových lamp apod.). Pro pravost plátna naopak svědčí počítačová rekonstrukce otisků. Pokud se negativní obraz převede do trojrozměrného prostoru, skutečně zobrazuje mužskou postavu. Je velmi těžko představitelné, že by umělec v minulé době dokázal vytvořit negativní obraz, který by až po vyvolání jeho fotografického snímku dal pozitiv. Navíc na jednom oku postavy byl identifikován otisk mince pocházející z doby smrti Ježíše Nazaretského.


    Zpět nahoru



    Tištěné dokumenty

    Monografie

    1. DACÍK, Tomáš. Turínské plátno ve světle vědy. Brno : CERM, 1999, p.18. ISBN 80-7204-122-3

    2. FANTIŠ, Alfred. Záhada Turínského plátna : příběh smrti ukřižovaného. 2. vyd. Brno : MoBa, 2000. p.207. ISBN 80-243-0158-X

    3. FURNEAUX, Rupert. Ancient Mysteries [Záhady minulosti]. New York : Ballantine, 1999, p.229. ISBN 03-4534-528-2

    4. GARZA-VALDES, L.A. The DNA of God? : Newly Discovered Secrets of the Shroud of Turin [DNA Boha? : Nově odhalená tajemství Turínského plátna]. 2001. ISBN 0-425-17666-5

    5. JEFFREY, G.R. and STEVENSON, K.E. Image of the Risen Christ [Obraz Vzkříšeného]. 2000, p.284. ISBN: 0-921-71458-0

    6. KERSTEN, Holger. Manipulace s Bohem : Největší záhady světa. 1. vyd. Liberec : Dialog, 1998, p.234 ISBN 80-86218-05-8.

    7. KNIGHT, Ch. and LOMAS, R. The Second Messiah : Templars, the Turin Shroud and the Great Secret of Freemasonry[Druhý ]. Rockport: Element, 1998, p.272. ISBN 0-36204-248-9

    8. SCHWORTZ, B. and WILSON, I. The Turin Shroud [Turínské plátno]. USA : Michael O'Mara, 2000, p.160. ISBN 18-54795-01-5

    9. WILSON, Ian. Blood and the Shroud : New Evidence That the World's Most Sacred Relic Is Real [Krev a roucho : Nové důkazy o pravosti nejproslulejší svaté relikvie]. USA. Simon&Schuster, 1999, p.352. ISBN 0-684-85529-1

    10. ŽÁK, Miroslav. Tajemství Turínského plátna : Chronologický přehled. 3. vyd. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 1998, p.75. ISBN 80-86183- 04-1.

    Články :

    11. FLORENTOVÁ, Helena. Nejkrásnější šperkovnice na světě. Lidé a Země, 2001, roč. 50, č.8, s. 470-473. ISSN 0024-2896

    12. POLÁČEK, Martin. Záhady broumovských relikvií. Týden, 2000, roč. 6, č. 8, s. 28-29. ISSN 1210-9940

    13. UHLÍŘ, Martin. Experti: Turínské plátno vzniklo opravdu ve Svaté zemi. [Pylová zrna a otisky rostlin z Blízkého východu. Mikrobiologická kontaminace. Bioplastický povlak. Srovnání s rouchy egyptských mumií.]. Lidové noviny, 1999, roč. 12, č. 158, s. 17. ISSN 0862-5921

    14. VONDRÁŠKOVÁ, Dana. Unikátní kopie Turínského plátna. [Kopie Turínského plátna ze 17. stol. v kostele sv. Vojtěcha v benediktinském klášteře.]. Magazín 2000, 1999, roč. 6, č. 19, s. 28-30. ISSN 1211-4928

    Elektronické dokumenty

    15. ANDERSON, Mary Jo. . The Other Shroud of Christ [Další Kristovo pohřební roucho][www dokument]. The Morley Institute (Washington D.C.). 19.4.2001. [cit. 20.2.2002]. Dostupný z: http://www.catholic.net/rcc/Periodicals/Crisis/2001-04/anderson.html

    16. BARRETT, Jim. . Science and the Shroud [Věda a turínské plátno] [www dokument]. The University of Texas Health Science Center (San Antonio). 8.5.1998. [cit. 20.2.2002]. Dostupný z: http://www.uthscsa.edu/mission/spring98/shroud.htm

    17. BRINKMANN, Frederick. . Turin Shroud Facts [Fakta o turínském plátně][www dokument]. Holy Shroud Guild and Medearis Net Consultants (New York). 29.7.1999. [cit. 20.2.2002]. Dostupný z: http://www.shroud.org/matrix.html

    18. FARKAS, I., MARINELLI, E. and MARINELLI, M. . Collegamento pro Sindone [Sdružení příznivců posvátného roucha] [www dokument]. Collegamento pro Sindone (Řím). 8.1.2002. [cit. 20.2.2002]. Dostupný z: http://www.shroud.it/index2.htm

    19. PORTER, Daniel R. . Shroud of Turin [Turínské plátno][www dokument]. Daniel R. Porter (New York City).2000. [cit.20.2.2002]. Dostupný z: http://www.shroudstory.com/

    20. TROJAN, Pavel. . Replika turínského plátna [www dokument]. Městský úřad Broumov. 26.5.2001. [cit. 20.2.2002]. Dostupný z: http://www.broumov-mesto.cz/mesto/mesto_turin.html

    Vrátit se na začátek