-
abstrakt
- stručná charakteristika obsahu dokumentu nebo
jeho části bez výkladu nebo kritiky (pro rozsáhlejší
charakteristiku se používá termín referát)
- bibliografický popis
- popis informačního zdroje (objektu, entity)
- bibliografie
- sekundární zdroj informací obsahující uspořádané popisy dokumentů
- bibliometrie
-
využití kvantitativních (matematických a statistických) metod k analýze komunikace
- bit
- zkratka anglického výrazu binary digit (dvojkové číslo); jednotka
nejmenšího množství informace, které je třeba pro výběr ze dvou možností
(ano/ne, pravda/nepravda, +/-)
- CKO - Chief Knowledge Officer
- osoba zodpovídající za správu znalostí v organizaci
- competitive intelligence
- konkurenční zpravodajství
- data
- údaje; vyjádření skutečností formálním způsobem tak, aby je bylo
možné přenášet nebo zpracovat
Terminologická poznámka:
Slovo data pochází z latinského slovesa dato, -are, -avi, -atum,
tj. dávat, a podstatná jména z něj odvozená znamenají dané,
danost, údaj. V češtině se výraz data používá pro množné číslo,
jednotné číslo je údaj. Synonyma: údaje, skutečnosti,
fakta.
- deskriptor
- lexikální jednotka tezauru užívaná k označení určitého pojmu
- dokument
- informační pramen tvořený množinou hmotně fixovaných informací
a sloužící k jejich přenosu v čase a prostoru
- entropie
- míra neuspořádanosti, neurčitosti; opak informace
- expertní systém
- počítačová aplikace simulující poznávací a rozhodovací činnost experta při řešení složitých úloh s cílem
dosáhnout ve zvolené problémové oblasti kvality rozhodování na úrovni experta
- fakt
- skutečnost; událost, děj, skutek, který se opravdu stal a není vymyšlený
- hypertext
-
informační zdroj umožňující nelineární přístup k navzájem souvisejícím informacím skokem
mezi uzly propojenými sítí vazeb (odkazů)
- informace
- poznatek sdílený tím, že se komunikuje (sdělitelná znalost či fakta), a
snižující nejistotu
Terminologická poznámka:
V latině, která dala světu termín informace, se sloveso informo,
-are, -avi, -atum používalo k vyjádření následujících činností:
formovat, utvářet, vzdělávat, upravovat,
podávat představu (pojem) něčeho. Podstatné jméno informatio,
-onis, f. pak označovalo představu, obrys, výklad, poučení.
V dnešním jazyce však je význam slova posunut a my už nevystačíme s
jeho interpretací v tom smyslu, jak mu rozuměli staří Římané.
- informační bariéra
-
překážka mezi informačním zdrojem a uživatelem
- informační management
-
Praktická odborná činnost provozovaná v kontextu konkrétní organizace zaměřená na využití informací
v rozhodovacích a řídících procesech a na integrování informačních zdrojů a aktivit do podnikových procesů s cílem
zvýšit jejich efektivnost.
Zabývá se navrhováním, implementací a provozem systémů a služeb zahrnujících procesy získávání, zpracování,
ukládání, prezentace a distribuce informací. Teoretické zázemí tvoří informatika, informační věda,
systémová analýza, systémové inženýrství a manažerské disciplíny. Technologický základ představují informační
a komunikační technologie.
- informační pramen / informační zdroj
- prostředek společenské komunikace tvořený množinou informací a sloužící k jejich fixaci a/nebo přenosu v čase a prostoru
- informační systém
- systém umožňující komunikaci a zpracování informací
- inženýrství
- navrhování řešení praktických problémů s využitím vědeckých znalostí
- jazyk
- systém znaků umožňujících komunikaci, který se obvykle skládá ze slovní zásoby a z pravidel
- souhrn dorozumívacích prostředků (znaků, signálů) a pravidel, jak tyto
prostředky používat a interpretovat
- takový systém, jehož strukturu představují subsystémy lexikální
a syntaktický a jehož základní funkcí je funkce komunikační
- kategorie
- skupina materiálních nebo abstraktních objektů, procesů či událostí, jež považujeme z určitého pohledu nebo pro daný účel za ekvivalentní
- klíčová slova
- nejdůležitější, nejvýznamnější slova a slovní spojení, jež jsou schopna vyjádřit
jak obsah dokumentu, tak předmět uživatelova dotazu (informačního požadavku)
- kód
- soubor pravidel pro převádění jednoho jazyka do jiného jazyka
- komunikace
- spojení, přenos; proces předávání informace od zdroje k příjemci
Terminologická poznámka:
Slovo komunikace je jedním z četných slov, která pocházejí
z latinského základu communis, tj. společný, pospolitý,
obecný. Podstatné jméno communicatio, -ionis, f. pak označuje společnou
účast, sdílení a sdělení.
- lexikální jednotka
- sekvence písmen, číslic a dalších specifických znaků používaná pro označení určitého pojmu, jež z hlediska
významového tvoří jeden nedělitelný celek
- lingvistika (jazykověda)
- věda o jazyku (jazycích), zpravidla o jazyku přirozeném
- médium
- zprostředkující činitel, prostředek; jakýkoli prostředek schopný
přenášet informaci
- metadata
- data, která popisují datové struktury nebo datové prvky
Terminologická poznámka:
Slovo meta pochází z řečtiny a tvoří
první část složených slov s významem pře-, přes-, za, po, vně, mimo, mezi a vyjadřujících
přenesení, přechod, pozici za, změnu (např. metamorfóza).
- model
- zjednodušené zobrazení systému, zavedeného na objektu;
popis nějakého předmětu metodou analogie
- objekt
- rozpoznatelný prvek reálného světa, popřípadě formalizovaná konstrukce,
zobrazující prvek reálného světa; velmi blízké tomuto pojmu jsou pojmy individuum a entita
- odraz
- proces a/nebo výsledek reprodukce zvláštních rysů resp. variety
jednoho objektu v objektu jiném v procesu jejich vzájemného působení. Produktem,
popř. prostředkem odrazu je informace.
- perex
- první odstavec žurnalistického článku, doplňující jeho název a shrnující obsah následujících částí zprávy
Terminologická poznámka:
Slovo perex je vytvořeno z latinského per extensum (zeširoka, zevrubně, podrobně).
V polygrafii původně označovalo tisk přes celou šíři stránky (zejména u sloupcové sazby používané v novinách).
V angličtině se pro označení této části článku používá označení lead, příp. lead paragraph.
- pojem
- jakákoli jednotka myšlení
- recenze
- kritická analýza jednoho nebo více dokumentů
- redundance
- nadbytečnost
- rejstřík
- uspořádaný seznam (soupis); sekundární dokument obsahující seznam významných
údajů nebo pojmů vybraných z dokumentu určitým způsobem, uspořádaných a doplněných odkazy
na místa v dokumentu, kde se vyskytují nebo kde se o nich pojednává
- relevance
- míra ekvivalence (shody) obsahu a dalších parametrů obdržené
informace s informačním požadavkem, příp. s informační potřebou
- resumé
- krátké shrnutí nejdůležitějších zjištění a závěrů dokumentu, určené k doplnění
orientace čtenáře, který prostudoval předchozí text
- rešerše
- proces a/nebo výsledek vyhledávání relevantních informací či jejich zdrojů
(dokumentů)
- řízený slovník
- slovník s předem definovaným rozsahem (obvykle stanoveným výčtem lexikálních jednotek povolených k použití)
a zpravidla i definovanými paradigmatickými vztahy mezi lexikálními jednotkami
- signál
- fyzikální nosič informace
- systém
- takový soubor prvků a vazeb mezi nimi, který může být považován za jeden celek;
jednota struktury a funkce
Terminologická poznámka:
Slovo systém pochází z řečtiny (sýstéma) a označuje to, co je
složené, seskupené v celek; spojení, skupinu, oddělení, složeninu. Dalšími významy jsou
soustava, skladba, celek, systém, státní zřízení.
-
záznam
- 1. (sloveso) činnost, která vede k zachycení či uložení informace na fyzikálním nosiči,
umožňujícímu pozdější reprodukci, tj. ke vzniku dokumentu
- 2. (podstat. jméno) logický datový celek vzniklý zachycením či uložením informace na fyzikální nosič
-
znak
- 1. (sign) jakýkoliv materiální jev s dohodnutou nebo subjektivní interpretací,
která je obvykle závislá na prostředí
- 2. (character) jednotka souboru dohodnutých prvků, který je používán
k pořádání, řízení nebo zachycení údajů
-
znalost
-
Schopnost člověka nebo jakéhokoli inteligentního systému uchovávat, komunikovat a zpracovávat informace
do systematicky a hierarchicky
uspořádaných znalostních struktur.
Znalost je charakterizována schopností abstrakce a generalizace dat a informací. [Zdroj: TDKIV]
-
znalostní management
-
Praktická odborná činnost zaměřená na využití znalostí v rozhodovacích a řídících procesech za podpory informačních a komunikačních technologií. Zabývá se navrhováním, implementací a provozem systémů správy znalostí, jež zahrnují procesy získávání, reprezentace a zpracování, ukládání, vyhledávání a odvozování, prezentace, sdílení a distribuce znalostí. Teoretické zázemí tvoří kognitivní vědy a aplikační obory umělé inteligence (např. znalostní inženýrství), metody a techniky práce jsou odvozeny z praxe informačního managementu.
- zpětná vazba (feedback, feedback loop)
- vazba mezi výstupem a vstupem stejného prvku, subsystému nebo systému, která způsobuje to, že vstup je závislý na výstupu
- zpráva
- ucelená myšlenka vyjadřující stav nějakého objektu a jeho chování
- uspořádaná posloupnost znaků určená k přenášení informací
